Broumovsko je krajem barokních památek a architektonických skvostů a zároveň je mimořádně cenné svými kulturními památkami. Nacházejí se zde dvě městské památkové zóny Broumov a Police nad Metují, vesnická památková rezervace Křinice, dva benediktinské kláštery - v Broumově a v Polici nad Metují, zvláštní skupina devíti barokních venkovských kostelů, nejstarší dřevěný kostel v Čechách, výstavní zděné statky broumovského typu, desítky kaplí, křížové cesty a stovky pískovcových soch a křížů mimořádné umělecké hodnoty, které se nacházejí jak v jednotlivých obcích, tak i ve volné krajině.
Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově
Král Přemysl Otakar I. daroval území broumovského výběžku benediktinům z Břevnova v Praze v roce 1213. Krátce po roce 1300 zde bylo zřízeno proboštství a původní tvrz, která zde stála, byla postupně přestavěna v klášter. Klášterní kostel byl postaven v gotickém stylu a stejně jako kostel dnešní zasvěcen sv. Vojtěchu. Během husitských válek uprchl opat z Břevnova spolu s několika dalšími řeholníky do Broumova. Zachránili nejcennější předměty, mezi jinými i známý rukopis Bible, tzv. Kodex Gigas, který se od roku 1648 nachází jako válečná kořist ve Švédsku. Klášter v Břevnově byl v roce 1420 dobyt husity. Husité také několikrát obléhali Broumov, avšak nikdy se jim ho nepodařilo dobýt, zato vždy důkladně poplenili okolí. Přesídlení opata z Břevnova do Broumova měl velký význam pro klášter i celé město a jeho okolí, a to jak z hlediska kulturního, tak i z hlediska hospodářského.
Dalším významným obdobím pro klášter bylo 17. a počátek 18. století, kdy se zde rozvíjela bohatá stavební činnost. Za opata Tomáše Sartoria (1663-1700) bylo započato s přestavbou klášterního kostela do barokní podoby pod vedením stavitele Martina Allia z Löwenthalu. Přestavba byla dokončena za opata Otmara Daniela Zinkeho (1700-1738) a zároveň došlo také k přestavbě celé klášterní budovy významnými barokními architekty Kryštofem a Kiliánem Ignácem Dientzenhoferovými. Z této doby pochází také řada vesnických kostelů na Broumovsku.
Zvláštní kapitolou v dějinách kláštera bylo klášterní školství. Zdejší klášterní škola byla velice známá již před husitskými válkami a studovala zde řada významných osobností. Studoval zde např. první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, dějepisec jezuita Bohuslav Balbín, spisovatel Alois nebo první československý ministr financí Alois Rašín. V roce 1939 bylo klášterní gymnázium zavřeno nacisty. Za války zde pobývali pouze němečtí řeholníci, kteří pak po válce byli vysídleni a usídlili se v bavorském Rohru. Poté sem přišli čeští benediktini ze Spojených států, ale nástup komunismu v únoru 1948 je donutil k návratu. V roce 1950 se z kláštera stalo vězení pro kněží a řeholníky z nejrůznějších řádů. Brzy však na jejich místo nastoupily řeholní sestry, které zde žily v nelidských podmínkách a musely procovat v továrnách a zemědělství. Určitou úlevu pro ně přinesl až rok 1968, kdy většina sester mohla nastoupit do charitativních domů. V Brumově poté zůstaly pouze sestry dominikánky, které zde pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách a na Moravě. V roce 1990 byl klášter vrácen zpět do vlastnictví benediktinů a sestry přesídlily na Moravu. Od té doby je klášter prázdný a nikdo z řeholníků se sem nevrátil.
.svg)
